Existence občanské společnosti je dnes považována za nutný předpoklad udržitelnosti liberální demokracie. Češi mají za sebou čtvrt století svobodného vývoje. Jaké předpoklady existovaly pro rozvoj občanské společnosti v Česku po roce 1989? A jak si Češi vedou po pětadvaceti letech vlastního vládnutí? Česko se potýká s vysokou mírou mezilidské i institucionální nedůvěry, která podrývá jak spolehlivé fungování institucí, tak akceschopnost a sebedůvěru občanské veřejnosti. Jak překonávat krizi důvěry a posilovat občanské kompetence? Moderní demokracie jsou dnes navíc vystaveny četným rizikům, která jsou nad síly historicky zformovaných národních států. Češi se tak učí žít demokraticky v rámci svého národního státu a zároveň jsou vystaveni nutnosti demokracii praktikovat na celoevropské úrovni. Přežití demokracie v Evropě dnes předpokládá ustavení efektivních a veřejně odpovědných institucí také v nadnárodním rámci. Zvláště křehké demokracie střední Evropy jsou dnes existenčně závislé na schopnosti evropských občanů i států úzce spolupracovat. Jaké jsou předpoklady úspěšné demokratizace Evropské unie? Vzniká evropská občanská veřejnost, která umožní ustavení efektivních i veřejně odpovědných nadnárodních institucí? A jak si formování evropské občanské veřejnosti vůbec představovat? Na tyto a mnohé další závažné otázky hledá předkládaná publikace odpovědi.
Autor je vedoucí Katedry politologie na Fakultě mezinárodních vztahů na VŠE v Praze, www.karelmuller.eu.
