V posledních dvou generacích se významně změnil způsob, jímž jsou předávány etické a morální hodnoty. V některých rodičích sílí pocit, že už nemají dostatečnou autoritu potřebnou k tomu, aby je u svých dětí „prosadili“. Relativizující tvrzení, že „všechny názory mají stejnou hodnotu“, bývá často laciný způsob, jak rodiče a učitele zaskočit, když se řeší etické a morální problémy a jde do tuhého. Promyšlené rozhovory s dětmi o etice a morálce vedou k tomu, že se stáváme součástí slavné liberální tradice, která už trvá stovky let. Je to stejná tradice, díky níž nyní máme demokracii, svobodu slova, bylo zrušeno otroctví a vysílá se Monty Python. Je naší povinností předat tuto tradici dětem tak, že s nimi budeme rozmlouvat o otázkách v této knize, využívat postupy etického myšlení a zamýšlet se nad filozofickými otázkami a dilematy.
