Budování reálného socialismu a raný totalitní absurdistán v České republice věrně vykresluje částečně autobiografický román. Právník Josef Martínek v pozici bezvýznamného účetního v podniku na výrobu prádla není člověk zvlášť utlačovaný. Bojuje své každodenní malé zápasy o přežití vlastní a své rodiny. Základní potraviny a hygienické potřeby, nadějnější pozice v pořadníku na přidělení bytu a výjezdní doložka pro cestu do zahraničí jsou důležitější než „vznešené“ ideály, osobní a politická svoboda. Nechybí přemlouvání Martínka příslušníky Státní bezpečnosti ke spolupráci, neschopný kádrovák v prestižní vedoucí funkci nebo děti v pozici rukojmích, když jejich rodiče vycestují po mnoha průtazích na tři týdny do prohnilé kapitalistické ciziny. Druhá prolínající linie je založena na konfrontaci života v socialistické domovině a kapitalistické Francii z pohledu obyčejných lidí, hrdiny a jeho manželky. Vrcholný konflikt – zůstat ve svobodné Francii, nebo se vrátit do „klece“ – je vyřešen zcela v intencích doby, v níž si lidé zdánlivě mohli vybírat, ale v podstatě měli vždy jen jedinou možnost.
