Zánět pohybového aparátu znamená vždy komplexní problém. Nespecifickým zánětům (pyogenní osteomyelitidy, infikované paklouby, infekty aloplastik, osteosyntéz, iatrogenní infekt při punkcích a obstřicích apod.) byla věnována v minulých desetiletích velká pozornost. O specifických zánětech – tedy hlavně o ortopedické tuberkulóze - toho zaznělo podstatně méně.V naší literatuře nalezneme jako ucelenou publikaci pouze monografii autorů Hoppeho a Polívky z 60. let. Důvodů nalezneme několik: incidence tbc se trvale snižovala, nedávná doba označovala tbc za , null, sociální onemocnění” a lékařská veřejnost ji nebrala prakticky v úvahu (hlavně v rámci diferenciální diagnostiky). V posledních dvaceti letech zaznamenáváme naopak nárůst incidence tbc, a to jak její plicní, tak i mimoplicní formy, kde na prvním místě je ortopedická před urologickou a gynekologickou lokalizací. Cílem publikace je aktualizovat znalosti o ortopedické tuberkulóze, zhodnotit současný stav v otázce diagnostických vyšetřovacích metod v rámci diferenciální diagnostiky, léčby konzervativní i operační včetně terapeutických indikací a poukázat i na některé nedostatky a problémy, s nimiž se i dnes setkáváme.
