Román, který je v současné době překládán do angličtiny pro sérii reprezentativních děl moderní indické literatury pod patronátem UNESCO, je převážně příspěvkem k ženské otázce v Indii, rovněž však ukazuje dimenze současného indického života. Je montáží několika osudů (většinou tragických) žen a dětí, ale i mužů, kteří žijí v malé vísce v jižní Indii. Osudy nejsou vymyšlené – autorka je posbírala a pouze zapojila do životního běhu několika postav v rozmezí několika let. U autorky Vásanti (vlastním jménem Pankadžam Sundaram) nalézáme obzvláštní pochopení pro utrpení příslušníků indického národa. Není to však kniha tragická, jak by se z předchozích slov mohlo zdát. Je naplněna optimismem, vyvěrajícím z mladé generace, kterou představuje jedna z hlavních postav románu – mladičká prostořeká Mínu, jež se v několika neobvyklých situacích utkává s mužským živlem ve svém okolí. Kniha vyniká jednoduchým stylem a hojností dialogů.
