Plicní hypertenze je ústřední pojem v patofyziologii plicní cirkulace. Její výzkum má na českých pracovištích desítky let dlouhou tradici – ve světě se mluvilo dokonce o „pražské škole plicní cirkulace“. Autoři, kteří jsou pracovníky II. interní kliniky 1. lékařské fakulty a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, vycházejí ze zkušeností této školy a ve stručném přehledu se vyrovnávají s tradičním i moderním rozdělením plicní hypertenze, s její patofyziologií, s možnostmi neinvazivního a invazivního vyšetření, s klinickým obrazem i s možnostmi léčby, které se v posledních letech rozšiřují a začínají být dostupné i u nás.
