Autor knihy, Gary Smith (nar. 1937), jezuitský kněz a spisovatel, píše o svých zkušenostech získaných z misijní práce se súdánskými utečenci v severní Ugandě, kde působil v letech 2000 až 2006. Kniha není sociologickou zprávou o nemocech, hladovění a trvalých hrozbách ze strany Armády odporu Páně, ale především niternou studií utečenců samotných. Formou deníku a přetištěných dopisů dává citlivě nahlédnout do jejich každodenního života, jejich radostí a strastí, jejich duševního života vůbec i jejich svébytného způsobu chápání křesťanství.
Gary Smith šest let působil jako kněz pro súdánské uprchlíky na severu Ugandy. O svém pobytu napsal knihu They Come Back Singing, v níž vzdává hold prosté víře a obdivuhodné síle lidí, kteří žijí v nejistých podmínkách uprchlických vesnic na severu Ugandy. Kniha mimo jiné upozorňuje na humanitární katastrofu a na dlouholeté lidské utrpení, které zůstává poněkud stranou mediálního zájmu. V Súdánu i v Ugandě mezi sebou válčí několik různých frakcí; největším postrachem je Armáda Božího odporu vedená Josephem Konym, která páchá zvěrstva na dětech z přepadených vesnic: chlapce nutí drastickými metodami bojovat a zabíjet, dívky zneužívá jako sexuální otrokyně. V této atmosféře strachu, nedostatku vody a potravin a neustálé hrozby smrtících nemocí působí jezuité nejen jako kněží, ale též jako zachránci lidských životů, a to často v situacích, kdy sami zápasí s těžkou nemocí či osobní krizí. Formou deníkových záznamů, dopisů, útržků vzpomínek a záznamů rozhovorů autor popisuje pohnuté příběhy místních lidí, bez přetvářky zpytuje vlastní nitro i meze své laskavosti a víry a vyjadřuje vděčnost a obdiv ke všem, s nimiž se v tomto bezútěšném a nebezpečném prostředí setkal. Tato kniha dává lekce víry a duchovní síly všem, kdo klesají na mysli v situacích, které jsou ve srovnání se situací autora a uprchlíků zcela banální.
Kniha vychází u příležitosti referenda o odtržení Jižního Súdánu jako samostatného státu.
