Psychoterapie je významnou formou péče o duši. Autor ve své antropologické psychoterapii vychází z Heideggerova existencialismu a Patočkova 'přirozeného světa', hlásí se k Husserlově fenomenologii a Dithleyově hermeneutice a inspiruje se Bossovou daseinsanalýzou. Analyzuje a kritizuje jednostranný redukcionistický přístup, který se do psychologie a psychoterapie šíří z přírodních věd. V praxi staví na přirozené životní zkušenosti a upozorňuje na duchovní rozměr každodennosti. Jeho pojetí 'péče o duši' je zcela originální a u nás zatím ojedinělé. Kromě autorova profesionálního zaměření v psychologii a psychoterapii odhaluje kniha i jeho rozsáhlé znalosti ve filosofii, metodologii společenských věd, kulturní antropologii a somatické medicíně. V podrobných kazuistikách autor demonstruje svůj fundovaný, specifický přístup k psychoterapeutické práci.
