Doc. PhDr. Jiří Růžička, Ph.D., editor předkládané publikace, obratně spojil rozdílné názory a postupy několika renomovaných autorů a zároveň zkušených praktiků komunitní a skupinové terapie. Práce představuje tři významné proudy a čtyři školy pracující s tímto tématem. V úvodu je věnována pozornost nejstarší tradici, kterou zastupuje jednak Skálův terapeutický program pro závislé pacienty, jednak Knoblochův systém, původně určený pro léčbu neuróz. Skálův program se rozvinul do psychoterapeutického výcviku známého pod názvem SUR, který vzešel ze spolupráce Skály, Urbana a Rubeše. Knobloch svůj léčebný koncept praktikoval v šedesátých letech minulého století, později jej dále rozvíjel v Kanadě. Jeho výcvikový program se u nás uplatnil až na konci devadesátých let dvacátého století pod názvem Výcvik v integrované psychoterapii.
Oddělení komunity od skupiny a následný vznik dvou relativně nezávislých útvarů přináší řadu možností. Systém SUR se ukazuje jako pružnější a variabilnější. Knobloch ovšem ovlivnil SUR svou psychoanalyticky pojatou skupinovou terapií, která se stala základem skupinové části výcviku.
O SUR a možnostech inspirace jejími myšlenkami pojednává první část knihy z pera autorů Kocábové, Poněšického, Kaliny a Růžičky.
Integrovanou psychoterapií jako paralelou SUR se zabývá kapitola F. Knoblocha a Ivy Enachescuové-Hroncové.
Technicky precizní pojmy ze skupinové analýzy předkládá a vysvětluje šest autorů (M. Hošková, P. Junek, K. Koblic, O. Pěč, I. Růžičková a L. Vrba). Do této části byla ještě zařazena kapitola H. Klímové o malé lidské skupině v době postkolektivismu.
Poslední část je celá věnována daseinsanalýze v pojetí jejích představitelů O. Čálka. L. Horáka, J. Růžičky, mladší generaci zde zastupuje J. Zlámaný.
OBSAH
Specifi ka skupinového a komunitního výcviku v SUR
1 SUR v proudu terapeutických komunit
1.1 „Demokratické“ a „hierarchické“ terapeutické komunity
1.1.1 Zrození terapeutických komunit z armádní psychiatrie
1.1.2 Předchůdci „demokratických“ terapeutických komunit:
hnutí terapeutické výchovy a londýnská psychoanalytická škola
1.1.3 Koncepce terapeutické komunity: Jones, Rapoport a Main
1.2 Terapeutické komunity v České republice
1.2.1 Od léčebného kolektivu k terapeutické komunitě
1.2.2 První generace – Apolinář a Lobeč
1.2.3 Druhá generace: další psychiatricko-psychoterapeutické komunity
1.2.4 SUR
1.2.5 Třetí generace: terapeutické komunity po vzniku SUR
1.2.6 Terapeutické komunity pro drogově závislé
1.3 Filozofi e terapeutických komunit
1.3.1 Společenství
1.3.2 Demokratické ideály
1.3.3 Člověk a jeho cesta
1.3.4 Klient TK a jeho psychická porucha
1.3.5 Změna
1.3.6 Úzdrava a nový životní styl
1.4 Pravidla a normy terapeutické komunity
1.4.1 Metapravidla
1.4.2 Bezpečí
1.4.3 Sex a erotika
1.4.4 Zapojení
1.4.5 Pravidla o moci a odpovědnosti
1.4.6 Zacházení s pravidly
1.5 Strukturovaný program
1.5.1 Pojem a význam strukturovaného programu
1.5.2 Komunitní setkání
1.5.3 Skupiny v TK
1.5.4 Práce a volný čas jako součást léčebného procesu
1.6 Rituály v terapeutické komunitě
1.6.1 Místo rituálů v životě a působení TK
1.6.2 Komunitní symboly
1.6.3 Přijímací rituály
1.6.4 Etapové rituály
1.6.5 Ukončovací rituály
1.6.6 Rituály očištění a smíření
1.7 Účinné faktory a jejich využívání
1.7.1 Úvod do tématu účinných faktorů TK
1.7.2 Východiska TK jako prostředí sekundárního emočního vývoje
1.7.3 Téma přimknutí (attachment) v terapeutické komunitě
1.7.4 Obsahování/zadržování (containment) a jeho konsekvence
v terapeutické komunitě
1.7.5 Komunikace v terapeutické komunitě: Já a ti druzí,
My a ti ostatní
1.7.6 Možnosti a meze u jednotlivých diagnostických okruhů
2 Skupinová a komunitní psychoterapie s důrazem na komunitní PST
2.1 Setkání s klášterní komunitou v Taizé
2.2 Začlenění do komunitně-skupinového systému SUR
2.3 Pokus o aplikaci kombinované komunitní a skupinové psychoterapie
u psychotických pacientů
2.4 Pojem komunita
2.5 Vznik socioterapeutického klubu (1984)
2.6 Vznik denního sanatoria (1987)
2.7 Výcvikové (VK) a terapeutické (TK) komunity
3 Výkladové možnosti komunitně-skupinové psychoterapie
Uvedení do tématu
3.1 Vzdělávací a léčebný systém SUR a jeho pokračovatelé
3.2 Čím je v systému komunita?
3.3 Rodina a rodová společnost
3.4 Křesťanství a rodinné hodnoty v počátcích Západu
3.5 Společenství kmene
3.6 Narušená rovnováha
3.7 Koexistence principů
3.8 Nazpět k psychoterapii
Souhrn
INTEGROVANÁ PSYCHOTERAPIE JAKO PARALELA SUR
4 Vývoj integrované psychoterapie
Předmluva
4.1 Stavební kameny integrované psychoterapie
4.1.1 Psychoanalýza jako východisko
4.1.2 Od mentalismu k pojetí celého organismu
4.1.3 Od systému jedné osoby k systému malé společenské skupiny
4.1.4 Od Freudova rodinného tabu k rodinné psychoterapii
4.1.5 Od terapeutické komunity k psychoterapeutické komunitě
4.1.6 Sociální směna
4.1.7 Duševní život jako skupinový proces: skupinové schéma
4.1.8 Hudební zkušenost jako interpersonální proces
4.1.9 Příspěvky evoluční psychologie
4.2 Integrovaná psychoterapie v praxi
4.2.1 Psychoterapeutická komunita (dále PK)
4.2.2 Individuální psychoterapie
4.2.3 Výsledky léčby
4.2.4 Systém léčby integrované psychoterapie
4.2.5 Výuka integrované psychoterapie
4.3 Budoucnost integrované psychoterapie (Knobloch)
SKUPINOVÁ ANALÝZA
5 Skupinová analýza a nové české pojmy ve skupinové psychoterapii
Úvod
5.1 Od kořenů skupinové analýzy ke knize Behra a Hearstové
5.2 Skupinová analýza a Norbert Elias
5.3 Význam Wilfreda Biona pro skupinovou analýzu
5.4 Nové pojmy ve skupinové psychoterapii
5.4.1 Průvodce (konduktor)
5.4.2 Matrix
5.4.3 Dynamická administrace (dynamic administration)
5.4.4 Zrcadlení (mirroring)
5.4.5 Rezonance
5.4.6 Překládání
5.4.7 Umisťování
5.4.8 Prolínání/shlukování (incohesion: aggregation/massifi cation)
Závěr
6 Malá lidská skupina v době postkolektivismu
6.1 „Skupina“, či „kolektiv“? To je, oč tu běží…
6.2 Falešné „my“
6.3 Skupina, či fi remní tým? To je, oč tu běží…
6.3.1 Instituce – první klíčové slovo
6.3.2 Další klíčový pojem: vědomí sebe jako subjektu
DASEINSANALÝZA
7 Daseinsanalytická skupinová a komunitní terapie
Úvod
7.1 Fenomenologický přístup
7.2 Celostní přístup
7.3 Původnost vztahů v daseinsanalytické skupině
7.4 Porozumění a výklad v daseinsanalytické skupině
7.5 Zacílení skupinové daseinsanalýzy
7.6 Daseinsanalytický styl
7.7 Fenomén komunity
8 Sebezkušenostní komunitně-skupinový výcvik v psychosociální
perspektivě a jeho aplikace v zážitkové pedagogice
8.1 Obecná část – význam sebezkušenostní komunity
8.2 Sociologická perspektiva
8.2.1 Teorie individualizované společnosti a společenská
potřeba komunit
8.2.2 Fragmentarizovaná společnost
8.3 Sociálně-psychologická perspektiva
8.3.1 Teorie komunity jako substituce
8.3.2 Komunita jako sociální inkubátor
8.3.3 Teorie „léčivého společenství“
8.4 Modely práce s komunitou v rámci komunitně-skupinových výcviků
8.4.1 Strukturovaná refl ektující komunita
8.4.2 Polostrukturovaná podpůrná komunita
8.4.3 Tematické vedení komunity s psychoterapeutickými technikami
8.4.4 Ohniskové – fokusové komunity
8.4.5 Zážitkové a klubové vedení komunity
8.5 Zážitková komunita – aplikace principů komunitně-skupinového
uspořádání v zážitkové pedagogice
8.5.1 Nevýhody, úskalí a rizika projektu
8.5.2 Výhody a přínosy projektu
8.5.3 Možnosti uplatnění projektu
Závěr
9 K základům komunitní a skupinové daseinsanalýzy
9.1 Kultura
9.2 Vztaženost v archetypální zkušenosti
9.3 Psychoterapie v rámci jiných léčebných systémů
9.4 K charakteristikám tělesné a duševní nemoci
9.5 Prameny komunitně-skupinové daseinsanalýzy
9.5.1 Daseinsanalytická výcviková komunita
9.5.1.1 Obecné charakteristiky výcvikové komunity
9.5.1.2 Komunitní výcvikový program
9.5.1.3 Komunitní kuloár
9.5.2 Daseinsanalytická skupina
9.6 Poznámky k lidské sexualitě a agresi
9.7 Poznámka k emocím a skupinové komunikaci
9.8 Poměry v komunitně skupinové daseinsanalýze
9.8.1 Smysl psychoterapie
9.8.2 Vztahy a vztahovost
9.8.3 Meze a přesahy
9.9 Zpět ke komunitě
10 Rozhovor v daseinsanalýze
10.1 Stanoviska
10.1.1 Respektující naslouchání
10.1.2 Rozumějící účast
10.1.3 Bezpředsudečné přijetí, úcta a agapé
10.1.4 Hledání smyslu
10.1.5 Rozšiřující dotazování, ohled na kontexty
10.1.6 Přiléhavost vyjádření, hledání věrného výrazu
10.2 Empatické vyvozování (vrozumívání, vrozumění)
10.2.1 Imaginace
10.2.2 Výklad snu
10.2.3 Další příklad z klinické praxe
10.3 Rozhovor ve skupinové a komunitní psychoterapii
10.3.1 Rozhovor terapeuta s jedním členem skupiny
10.3.2 Rozhovor členů skupiny mezi sebou
10.3.3 Rozhovor členů skupiny ve společném tématu
Závěr
11 Existenciální propedeutika
11.1 První část
11.1.1 Patočkův odkaz psychologii (HORÁK, 2007a)
(Symposium Etika a psychologie)
11.1.2 Schizofrenie a bydlení (Horák, 2007c)
11.1.3 Ovlivnění nálady v psychiatrii (HORÁK, 2000)
(Setkání psychiatrů v Mariánských Lázních)
11.1.4 Neuróza v existenciální terapii (HORÁK, 2007b)
11.2 Druhá část
11.2.1 Poznámka k Descartovi
11.2.2 Heideggerova existenciální analytika
11.2.3 Budoucnost a náhlost
11.2.4 Koncept Alétheia v existenciální léčbě (HORÁK, 2009)
Doslov
